PRŮVODCI PRO PRŮVODCE LESNÍ ŠKOLY A
ŠKOLKY ZEMĚ
OBSAH
VŠEOBECNÁ PRAVIDLA PRO PRŮVODCE ZEMĚ.................................................................................................. 3
VŠEOBECNÁ PRAVIDLA PRO PRŮVODCE ZEMĚ.................................................................................................. 3
1)
2)
2)
OBECNÁ PRAVIDLA .......................................................................................................................... 3
1.1 VYBAVENÍ A PŘÍPRAVA..................................................................................................................... 3
1.2
DALŠÍ POVINNOSTI PRŮVODCE .......................................................................................................... 3 1.3 ABSENCE....................................................................................................................................... 3 1.4
VÝLETY MIMO ŘEVNICE ................................................................................................................... 3
PRAVIDLA V PRAXI – CELODENNÍ PRŮBĚH............................................................................................ 4 2.1 RÁNO NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ ........................................................................................................... 4 2.2
ODJEZD VLAKU A CESTA VLAKEM ....................................................................................................... 4 2.3
NA NÁDRAŽÍ V ŘEVNICÍCH................................................................................................................ 5 2.4
CESTA ŘEVNICEMI .......................................................................................................................... 5 2.5 PŘESTÁVKY A RANNÍ VYLADĚNÍ ......................................................................................................... 5 2.6
V LESE A VOLNÉ PŘÍRODĚ................................................................................................................. 5 2.7 NA SRUBU .................................................................................................................................... 6 2.8
CESTA ZPĚT NA NÁDRAŽÍ .................................................................................................................. 6 2.9 PŘEDÁVÁNÍ DĚTÍ NA ŘEVNICKÉM NÁDRAŽÍ .......................................................................................... 6 2.10 CESTA VLAKEM DO PRAHY.............................................................................................................. 6 2.11 PŘEDÁNÍ DĚTÍ NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ — ZAKONČENÍ DNE ................................................................... 6
PRAVIDLA V PRAXI – DALŠÍ SITUACE ................................................................................................... 7 3.1 ÚRAZ ........................................................................................................................................... 7 3.2
U OHNĚ, U VODY .......................................................................................................................... 7 3.3
KLACKY A KAMENY.......................................................................................................................... 7 3.4
PRÁCE S NOŽEM, JINÝMI NÁSTROJI .................................................................................................... 7 3.4
SPOR MEZI DĚTMI ČI SPOR S DÍTĚTEM; SPOR MEZI PRŮVODCI ................................................................ 8 3.6 NESHODY S RODIČI ......................................................................................................................... 8
DALŠÍ POVINNOSTI PRŮVODCE .......................................................................................................... 3 1.3 ABSENCE....................................................................................................................................... 3 1.4
VÝLETY MIMO ŘEVNICE ................................................................................................................... 3
PRAVIDLA V PRAXI – CELODENNÍ PRŮBĚH............................................................................................ 4 2.1 RÁNO NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ ........................................................................................................... 4 2.2
ODJEZD VLAKU A CESTA VLAKEM ....................................................................................................... 4 2.3
NA NÁDRAŽÍ V ŘEVNICÍCH................................................................................................................ 5 2.4
CESTA ŘEVNICEMI .......................................................................................................................... 5 2.5 PŘESTÁVKY A RANNÍ VYLADĚNÍ ......................................................................................................... 5 2.6
V LESE A VOLNÉ PŘÍRODĚ................................................................................................................. 5 2.7 NA SRUBU .................................................................................................................................... 6 2.8
CESTA ZPĚT NA NÁDRAŽÍ .................................................................................................................. 6 2.9 PŘEDÁVÁNÍ DĚTÍ NA ŘEVNICKÉM NÁDRAŽÍ .......................................................................................... 6 2.10 CESTA VLAKEM DO PRAHY.............................................................................................................. 6 2.11 PŘEDÁNÍ DĚTÍ NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ — ZAKONČENÍ DNE ................................................................... 6
PRAVIDLA V PRAXI – DALŠÍ SITUACE ................................................................................................... 7 3.1 ÚRAZ ........................................................................................................................................... 7 3.2
U OHNĚ, U VODY .......................................................................................................................... 7 3.3
KLACKY A KAMENY.......................................................................................................................... 7 3.4
PRÁCE S NOŽEM, JINÝMI NÁSTROJI .................................................................................................... 7 3.4
SPOR MEZI DĚTMI ČI SPOR S DÍTĚTEM; SPOR MEZI PRŮVODCI ................................................................ 8 3.6 NESHODY S RODIČI ......................................................................................................................... 8
3)
KONTAKTY...................................................................................................................................... 8
4)
PRAVIDLA PRO PRŮVODCE LESNÍ ŠKOLY ZEMĚ ................................................................................................. 9
PRAVIDLA PRO PRŮVODCE LESNÍ ŠKOLY ZEMĚ ................................................................................................. 9
1)
2)
OBECNÁ PRAVIDLA .......................................................................................................................... 9
PRAVIDLA V PRAXI – PROJEKTY VE ŠKOLE A VÝUKOVÁ NÁPLŇ DNE .......................................................... 9 2.1 (RANNÍ) KRUH ............................................................................................................................... 9 2.2
ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ.......................................................................................................................... 9 2.3
RYTMUS AKTIVIT A ODPOČINKU....................................................................................................... 10 2.4 ÚKLID......................................................................................................................................... 10 2.5 ZÁPISY........................................................................................................................................ 10 2.6 BEZPEČNOST ............................................................................................................................... 10 2.7
DŘÍVĚJŠÍ ODCHOD DĚTÍ.................................................................................................................. 10
PRAVIDLA V PRAXI – PROJEKTY VE ŠKOLE A VÝUKOVÁ NÁPLŇ DNE .......................................................... 9 2.1 (RANNÍ) KRUH ............................................................................................................................... 9 2.2
ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ.......................................................................................................................... 9 2.3
RYTMUS AKTIVIT A ODPOČINKU....................................................................................................... 10 2.4 ÚKLID......................................................................................................................................... 10 2.5 ZÁPISY........................................................................................................................................ 10 2.6 BEZPEČNOST ............................................................................................................................... 10 2.7
DŘÍVĚJŠÍ ODCHOD DĚTÍ.................................................................................................................. 10
VŠEOBECNÁ PRAVIDLA PRO PRŮVODCE ZEMĚ
1) OBECNÁPRAVIDLA
1.1 VYBAVENÍ A PŘÍPRAVA
Průvodce má u sebe vždy plně vybavenou lékárničku (pokud mu něco chybí, doplní si sám a účtenku si pak nechá proplatit zpětně). Dále má kopie kartiček VZP od všech dětí, které do školy / školky chodí (nemá-li nějakou, obrátí se na koordinátora průvodců, který mu chybějící dodá). Důležitou položkou, kterou je nutné u sebe mít, je seznam kontaktů na rodiče a členy školy / školky a nabitý mobilní telefon.
Nosí u sebe vždy také klíče od srubu, karimatku či jinou podložku pro děti, dále je vhodné mít nůž, sirky, provaz a při větších teplotách lahev pitné vody navíc (pro děti, které mají malá pití). Sám průvodce by měl být vybaven svačinou i pitím již před odjezdem vlaku (nákupy po cestě zatěžují druhého průvodce skupiny a zdržují).
Každý nový den ve školce je výzva a pro posílení společného bezpečí je proto dobré se již večer před dnem v roli průvodce duševně vyladit a dořešit si vlastní problémy, tak aby se průvodce cítil dobře a byl k dispozici dětem. Ze stejného důvodu je dobré být komfortně oblečen.
Pro celý rok mají průvodci koncepci, která funguje jako vodítko a pojítko naší společné práce. Z ní by průvodce měl pro každodenní činnost čerpat. Průvodci mají koncepci vytištěnou, výtisky vydává novým průvodcům koordinátor průvodců. Doporučujeme nosit s sebou pro inspiraci část k danému ročnímu období, nebo si přečíst před školkou.
1.2 DALŠÍ POVINNOSTI PRŮVODCE
1.3 ABSENCE
V případě, že se průvodce necítí dobře, ať už tělesně či psychicky, měl by dobře zvážit, zda požádat o náhradu na dobu, než nepohodlí pomine. Plánované absence (výlety apod.) je nutné hlásit nejpozději měsíc dopředu. Veškeré absence se hlásí koordinátorovi průvodců, který zajišťuje náhrady.
1.4 VÝLETY MIMO ŘEVNICE
Pokud si je průvodce výletem jistý déle dopředu, je dobré ho nahlásit koordinátorovi pro rodiče školy / školky (i s případnými speciálními požadavky na vybavení). Koordinátor tuto zprávu zahrne do týdenních zpráv pro rodiče.
1) OBECNÁPRAVIDLA
1.1 VYBAVENÍ A PŘÍPRAVA
Průvodce má u sebe vždy plně vybavenou lékárničku (pokud mu něco chybí, doplní si sám a účtenku si pak nechá proplatit zpětně). Dále má kopie kartiček VZP od všech dětí, které do školy / školky chodí (nemá-li nějakou, obrátí se na koordinátora průvodců, který mu chybějící dodá). Důležitou položkou, kterou je nutné u sebe mít, je seznam kontaktů na rodiče a členy školy / školky a nabitý mobilní telefon.
Nosí u sebe vždy také klíče od srubu, karimatku či jinou podložku pro děti, dále je vhodné mít nůž, sirky, provaz a při větších teplotách lahev pitné vody navíc (pro děti, které mají malá pití). Sám průvodce by měl být vybaven svačinou i pitím již před odjezdem vlaku (nákupy po cestě zatěžují druhého průvodce skupiny a zdržují).
Každý nový den ve školce je výzva a pro posílení společného bezpečí je proto dobré se již večer před dnem v roli průvodce duševně vyladit a dořešit si vlastní problémy, tak aby se průvodce cítil dobře a byl k dispozici dětem. Ze stejného důvodu je dobré být komfortně oblečen.
Pro celý rok mají průvodci koncepci, která funguje jako vodítko a pojítko naší společné práce. Z ní by průvodce měl pro každodenní činnost čerpat. Průvodci mají koncepci vytištěnou, výtisky vydává novým průvodcům koordinátor průvodců. Doporučujeme nosit s sebou pro inspiraci část k danému ročnímu období, nebo si přečíst před školkou.
1.2 DALŠÍ POVINNOSTI PRŮVODCE
1.3 ABSENCE
V případě, že se průvodce necítí dobře, ať už tělesně či psychicky, měl by dobře zvážit, zda požádat o náhradu na dobu, než nepohodlí pomine. Plánované absence (výlety apod.) je nutné hlásit nejpozději měsíc dopředu. Veškeré absence se hlásí koordinátorovi průvodců, který zajišťuje náhrady.
1.4 VÝLETY MIMO ŘEVNICE
Pokud si je průvodce výletem jistý déle dopředu, je dobré ho nahlásit koordinátorovi pro rodiče školy / školky (i s případnými speciálními požadavky na vybavení). Koordinátor tuto zprávu zahrne do týdenních zpráv pro rodiče.
Každý průvodce má na starost jednu slavnost za pololetí a účastní se schůzek s rodiči. Jednou za
měsíc se účastní pravidelné schůzky průvodců. Průvodce každý pracovní den doplňuje docházku
(papír ve srubu) a píše zápisy ze svých dní (kdo má jeden pracovní den, píše zápis minimálně jednou
měsíčně; kdo dva dny, dvakrát měsíčně atd.). Tyto zápisy zasílá komunikátorovi s rodiči školy / školky.
Na konci roku píše průvodce vysvědčení pro všechny děti, které chodily pravidelně v jeho den.
2) PRAVIDLA V PRAXI–CELODENNÍ PRŮBĚH
2.1 RÁNO NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ
Na nádraží je potřeba být 10 minut před pravidelným odjezdem vlaku. Je dobré se zkontaktovat s rodiči (pozdravení a při náladě třeba i pár větiček je super) a pozdravit a zkontaktovat se i s každým dítětem. Ráno se nastupuje vždy do předposledního vozu, posledních dveří (pozor, i v případě dvojité soupravy). V případě, že rodič má nějaký speciální požadavek (například že si své dítě vyzvedne na neobvyklé stanici), je potřeba to držet na paměti (zaručeně dobré je to ihned sdělit samotnému dítěti a také dalším průvodcům: víc hlav víc pamatuje).
Od nástupu dítěte do vlaku přebírá průvodce odpovědnost za dítě (pozor, někteří rodiče předají dítě již na nástupišti — dohlednu tedy, aby dítě nastoupilo do vlaku). Jeden z průvodců zůstává dole u dveří a přebírá opozdilce, druhý již usazuje děti ve vlaku. Ve výjimečné situaci, kdy je průvodce sám, pověří někoho ze starších dětí, aby hlídalo děti uvnitř, a sám stojí u dveří.
Je-li dlouhodobé zpoždění nebo výluka, je potřeba zkontaktovat komunikátora s rodiči, který se postará o informování těch, kteří přistupují po cestě či čekají v Řevnicích.
2.2 ODJEZD VLAKU A CESTA VLAKEM
Spočítáme děti. Pomáháme svléknout dětem teplé oblečení a nabídnutí pomoci dítěti, které brečí / něco potřebuje. Nepodporujeme otvírání jogurtů či jiné stravy, která se snadno rozlije, nebo kterou když dítě nedojí, není kam uložit.
Při cestě vlakem
Ve vlaku se sedí až do výstupní stanice, chováme se potichu (často mají lidé komentáře na naší hlučnost, je zbytečné jim dávat důvod k tomu na nás negativně pohlížet, nehledě na to, že chovat se ve veřejné dopravě potichu je základní slušné vychování).
Jeden z průvodců přibírá děti, které nastupují na dalších stanicích. Je třeba vědět, kde kdo přistupuje, pokud si nejsem jist, vyhlížím na všech stanicích, které bývají obvyklé (Praha-Smíchov, Praha-Radotín, Černošice-Mokropsy, Všenory, Dobřichovice).
Pokud jsou děti usazeny ve více patrech, v každém z pater je i jeden průvodce. Jde-li jeden průvodce na záchod, řekne to druhému (je třeba ohlídat i přistupování).
Dětem řekneme, aby dojedly a pomalu se připravili na výstup, již v Černošicích-Mokropsech, ve Všenorech již reálně balíme batohy a oblékáme se. Je dobré mít časovou rezervu pro hladký průběh vystupování. Před zastávkou Řevnice se již začneme připravovat k výstupním dveřím (pozor, často se stává, že děti pobíhají po vlaku již ve Všenorech. Stále však platí pravidlo, že ve vlaku se sedí až do výstupní stanice).
Při vystupování
Děti se připraví ke dveřím, vždy se drží zábradlí, je dobré je přesto při zastavování znovu upozornit, že „za chvíli to cukne“.
Jeden průvodce je vpředu u dveří, pomáhá dětem vystupovat; druhý na konci, ohlídá, aby všichni vystoupili a nic se nezapomnělo. Ten, kdo je na konci, pro jistotu přepočítá děti. Dětem vždy při otevírání dveří řekneme, ať jdou ke sloupu (je to přirozený centrální bod, kolem kterého je bezpečné se shluknout. U sloupu se pak čeká, až vlak odjede.
2.1 RÁNO NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ
Na nádraží je potřeba být 10 minut před pravidelným odjezdem vlaku. Je dobré se zkontaktovat s rodiči (pozdravení a při náladě třeba i pár větiček je super) a pozdravit a zkontaktovat se i s každým dítětem. Ráno se nastupuje vždy do předposledního vozu, posledních dveří (pozor, i v případě dvojité soupravy). V případě, že rodič má nějaký speciální požadavek (například že si své dítě vyzvedne na neobvyklé stanici), je potřeba to držet na paměti (zaručeně dobré je to ihned sdělit samotnému dítěti a také dalším průvodcům: víc hlav víc pamatuje).
Od nástupu dítěte do vlaku přebírá průvodce odpovědnost za dítě (pozor, někteří rodiče předají dítě již na nástupišti — dohlednu tedy, aby dítě nastoupilo do vlaku). Jeden z průvodců zůstává dole u dveří a přebírá opozdilce, druhý již usazuje děti ve vlaku. Ve výjimečné situaci, kdy je průvodce sám, pověří někoho ze starších dětí, aby hlídalo děti uvnitř, a sám stojí u dveří.
Je-li dlouhodobé zpoždění nebo výluka, je potřeba zkontaktovat komunikátora s rodiči, který se postará o informování těch, kteří přistupují po cestě či čekají v Řevnicích.
2.2 ODJEZD VLAKU A CESTA VLAKEM
Spočítáme děti. Pomáháme svléknout dětem teplé oblečení a nabídnutí pomoci dítěti, které brečí / něco potřebuje. Nepodporujeme otvírání jogurtů či jiné stravy, která se snadno rozlije, nebo kterou když dítě nedojí, není kam uložit.
Při cestě vlakem
Ve vlaku se sedí až do výstupní stanice, chováme se potichu (často mají lidé komentáře na naší hlučnost, je zbytečné jim dávat důvod k tomu na nás negativně pohlížet, nehledě na to, že chovat se ve veřejné dopravě potichu je základní slušné vychování).
Jeden z průvodců přibírá děti, které nastupují na dalších stanicích. Je třeba vědět, kde kdo přistupuje, pokud si nejsem jist, vyhlížím na všech stanicích, které bývají obvyklé (Praha-Smíchov, Praha-Radotín, Černošice-Mokropsy, Všenory, Dobřichovice).
Pokud jsou děti usazeny ve více patrech, v každém z pater je i jeden průvodce. Jde-li jeden průvodce na záchod, řekne to druhému (je třeba ohlídat i přistupování).
Dětem řekneme, aby dojedly a pomalu se připravili na výstup, již v Černošicích-Mokropsech, ve Všenorech již reálně balíme batohy a oblékáme se. Je dobré mít časovou rezervu pro hladký průběh vystupování. Před zastávkou Řevnice se již začneme připravovat k výstupním dveřím (pozor, často se stává, že děti pobíhají po vlaku již ve Všenorech. Stále však platí pravidlo, že ve vlaku se sedí až do výstupní stanice).
Při vystupování
Děti se připraví ke dveřím, vždy se drží zábradlí, je dobré je přesto při zastavování znovu upozornit, že „za chvíli to cukne“.
Jeden průvodce je vpředu u dveří, pomáhá dětem vystupovat; druhý na konci, ohlídá, aby všichni vystoupili a nic se nezapomnělo. Ten, kdo je na konci, pro jistotu přepočítá děti. Dětem vždy při otevírání dveří řekneme, ať jdou ke sloupu (je to přirozený centrální bod, kolem kterého je bezpečné se shluknout. U sloupu se pak čeká, až vlak odjede.
2.3 NA NÁDRAŽÍ V ŘEVNICÍCH
Na nádraží držíme přísná bezpečnostní opatření. Děti by neměly běhat a pošťuchovat se.
Počkáme, než odjede vlak, pak utvoříme dvojice a po projití podchodem se setkáme s rodiči řevnických dětí. Děti nesmí chodit po železných sjezdech pro kočárky, nelezou po zábradlí, drží se v dohledu a v žádném případě nesmí pobíhat v prostoru za zábradlím, kde již není zábrana k možnému jedoucímu vlaku.
Počkáme, než odjede vlak, pak utvoříme dvojice a po projití podchodem se setkáme s rodiči řevnických dětí. Děti nesmí chodit po železných sjezdech pro kočárky, nelezou po zábradlí, drží se v dohledu a v žádném případě nesmí pobíhat v prostoru za zábradlím, kde již není zábrana k možnému jedoucímu vlaku.
Nedoporučujeme pouštět se do dlouhých debat s rodiči, protože zde nastává podivné rozvolnění, kdy
děti často začnou být divoké a snadno se může něco stát. Ale pozor, školka již začala a přítomnost blízkých přátel či rodičů neznamená, že tato naše zodpovědnost pro tuto chvíli
odpadá.
Průvodci školy se drží malinko stranou průvodců školky, aby menší děti neměly zmatek, kam se mají zařadit. Jakmile je počet dětí plný (opět děti spočítáme) a situace to dovolí, vyrážíme na cestu. Pro znovu-nalapání řádu může při vykročení pomoci říkanka „Had leze z díry,...“.
2.4 CESTA ŘEVNICEMI
Podél silnic chodí děti ve dvojicích či trojicích za ruku „ve štrúdlu“. Jeden průvodce je vpředu, druhý vzadu. Je potřeba hlídat, aby děti chodily dál od silnice. Chodíme bez mezer (není dobré se příliš roztahovat, ztrácí se kontrola) a stále sledujeme celou skupinku. Připomínáme dětem, že jsme u silnice, zpřítomňujeme je.
Před každým přecházením silnice na to děti upozornit a rozhlédnout se. Ve chvíli, kdy již nehrozí nebezpečí od dopravy, mohou děti chodit samy.
Obecně kdykoliv je potřeba skupinu sjednotit, zvýšit kontrolu, pozornost a bezpečnost, je chození „ve štrůdlu“ naprosto zásadní pomocný prostředek.
2.5 PŘESTÁVKY A RANNÍ VYLADĚNÍ
Při každé přestávce se všechny děti napijí. Pití je potřeba připomínat a kontrolovat, často to nestačí jen říct.
Na klidném a bezpečném místě po setkání všech by měl následovat pozdrav, případně ranní kolečko, podle pocitů a naladění skupiny vkládáme říkanky, písně, informace vztahující se k aktuální koncepci. Naše společná koncepce je z velké části inspirována okolní přírodou a jejími rytmy. Je to, co dětem vytváří most mezi jednotlivými dny s jinými průvodci a nastoluje tak kontinuitu.
2.6 V LESE A VOLNÉ PŘÍRODĚ
Jedno z nejdůležitějších pravidel v lese a volném terénu je „já vidím průvodce a průvodce vidí mne“. Pokud děti toto pravidlo poruší, důrazně jim ho připomeneme. Všichni ho velmi dobře znají a je dobré ho stále důsledně opakovat a vracet dětem na mysl.
V lese se nekřičí, občas cvičíme úplné ztišení, nemluvit (posloucháme les, ptáky, zvířata). Se staršími školáky je možné po domluvě je nechat jít jinou cestou než průvodce. Vždy však reagujeme na aktuální naladění. Poruší-li děti jakékoli pravidlo, přirozeným následkem je, že nějakou dobu nebudou moci chodit samy.
Průvodci školy se drží malinko stranou průvodců školky, aby menší děti neměly zmatek, kam se mají zařadit. Jakmile je počet dětí plný (opět děti spočítáme) a situace to dovolí, vyrážíme na cestu. Pro znovu-nalapání řádu může při vykročení pomoci říkanka „Had leze z díry,...“.
2.4 CESTA ŘEVNICEMI
Podél silnic chodí děti ve dvojicích či trojicích za ruku „ve štrúdlu“. Jeden průvodce je vpředu, druhý vzadu. Je potřeba hlídat, aby děti chodily dál od silnice. Chodíme bez mezer (není dobré se příliš roztahovat, ztrácí se kontrola) a stále sledujeme celou skupinku. Připomínáme dětem, že jsme u silnice, zpřítomňujeme je.
Před každým přecházením silnice na to děti upozornit a rozhlédnout se. Ve chvíli, kdy již nehrozí nebezpečí od dopravy, mohou děti chodit samy.
Obecně kdykoliv je potřeba skupinu sjednotit, zvýšit kontrolu, pozornost a bezpečnost, je chození „ve štrůdlu“ naprosto zásadní pomocný prostředek.
2.5 PŘESTÁVKY A RANNÍ VYLADĚNÍ
Při každé přestávce se všechny děti napijí. Pití je potřeba připomínat a kontrolovat, často to nestačí jen říct.
Na klidném a bezpečném místě po setkání všech by měl následovat pozdrav, případně ranní kolečko, podle pocitů a naladění skupiny vkládáme říkanky, písně, informace vztahující se k aktuální koncepci. Naše společná koncepce je z velké části inspirována okolní přírodou a jejími rytmy. Je to, co dětem vytváří most mezi jednotlivými dny s jinými průvodci a nastoluje tak kontinuitu.
2.6 V LESE A VOLNÉ PŘÍRODĚ
Jedno z nejdůležitějších pravidel v lese a volném terénu je „já vidím průvodce a průvodce vidí mne“. Pokud děti toto pravidlo poruší, důrazně jim ho připomeneme. Všichni ho velmi dobře znají a je dobré ho stále důsledně opakovat a vracet dětem na mysl.
V lese se nekřičí, občas cvičíme úplné ztišení, nemluvit (posloucháme les, ptáky, zvířata). Se staršími školáky je možné po domluvě je nechat jít jinou cestou než průvodce. Vždy však reagujeme na aktuální naladění. Poruší-li děti jakékoli pravidlo, přirozeným následkem je, že nějakou dobu nebudou moci chodit samy.
2.7 NA SRUBU
Po příchodu
Zde jsou činnosti, které je nutno si rozdělit. Pokud jeden dělá jedno, druhý automaticky pracuje na druhém. Rozdělání ohně. O ohřátí vody na ruce může průvodce školky požádat průvodce školy. Případně zajistit sám. Ručník a věci na mytí jsou na terase.
Oběd
Příprava dětí na oběd — umytí rukou. V týpí: velké špalky by měli mít předškoláci, vysoké děti.
Před jídlem zpíváme nebo jinak děkujeme za jídlo, básnička či písnička se může měnit podle ročních období nebo nálady dne. S jídlem sedíme, nepobíháme, nemluvíme.
Po obědě před odchodem
Po obědě a pohádce: výtvarné, hudební či tělocvičné aktivity. Volná hra.
Úklid místa před odchodem: lopaty, nářadí, karimatky, vše, co se použilo vrátit na své místo. Příprava dětí na odchod: batůžky, závěrečný kruh.
Odchod
Nejpozději v 14:50 — 14:55, aby měli průvodci cestu pod kontrolou a nevytvářeli tlak na děti spěchem. Spočítáme děti. Děti mohou běžet s kopce, musí však zastavit před křižovatkou dole. Je dobré jim připomenout, aby byly ostražití na cestu a na případné jedoucí auto. Jeden průvodce jde rychlým tempem za běžci, druhý hlídá konec skupiny. Děti by neměly lézt na vysokou lísku na křižovatce vlevo — opakovaně se stalo, že neuměly slézt dolů a pod lískou je ostrý plot.
2.8 CESTA ZPĚT NA NÁDRAŽÍ
Viz bod 2.4
2.9 PŘEDÁVÁNÍ DĚTÍ NA ŘEVNICKÉM NÁDRAŽÍ
Při předávání řevnických dětí jeden průvodce zůstává s řevnickými rodiči a předá jim děti, druhý se s ostatními dětmi přesunuje k nástupišti. Zde si děti mohou sednout na lavičku, jinak dodržují pravidla z bodu 2.3.
2.10 CESTA VLAKEM DO PRAHY
Viz bod 2.2 s tím rozdílem, že při cestě zpátky se nastupuje do poloviny soupravy, která bývá dvojitá. Jsou-li děti hodně zablácené — sedáme si na bundy, na sedadla je pokládáme vnitřní čistou stranou. Ideálně bychom měli mít s sebou lehký kus igelitu a sedačku přikrýt.
Opět platí, že je-li dlouhodobé zpoždění nebo výluka, je potřeba zkontaktovat komunikátora s rodiči, který se postará o informování těch, kteří přistupují po cestě či čekají v Řevnicích anebo komunikovat s rodiči situaci přes telefon sám (zvlášť, když je počet dětí zvladatelný).
2.11 PŘEDÁNÍ DĚTÍ NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ — ZAKONČENÍ DNE
Když vystoupíme s dětmi na Hlavním nádraží, je opět důležité si uvědomit, že dokud si rodiče nepřeberou své děti, máme za ně stále zodpovědnost. Je tedy dobré, aby jeden průvodce předával děti rodičům, zatímco druhý hlídal ty děti, jejichž rodiče ještě nedorazily. Děti nesmí chodit k eskalátorům (rodiče jim to často dovolí, ale my ne, stále platí naše pravidla).
Zde jsou činnosti, které je nutno si rozdělit. Pokud jeden dělá jedno, druhý automaticky pracuje na druhém. Rozdělání ohně. O ohřátí vody na ruce může průvodce školky požádat průvodce školy. Případně zajistit sám. Ručník a věci na mytí jsou na terase.
Oběd
Příprava dětí na oběd — umytí rukou. V týpí: velké špalky by měli mít předškoláci, vysoké děti.
Před jídlem zpíváme nebo jinak děkujeme za jídlo, básnička či písnička se může měnit podle ročních období nebo nálady dne. S jídlem sedíme, nepobíháme, nemluvíme.
Po obědě před odchodem
Po obědě a pohádce: výtvarné, hudební či tělocvičné aktivity. Volná hra.
Úklid místa před odchodem: lopaty, nářadí, karimatky, vše, co se použilo vrátit na své místo. Příprava dětí na odchod: batůžky, závěrečný kruh.
Odchod
Nejpozději v 14:50 — 14:55, aby měli průvodci cestu pod kontrolou a nevytvářeli tlak na děti spěchem. Spočítáme děti. Děti mohou běžet s kopce, musí však zastavit před křižovatkou dole. Je dobré jim připomenout, aby byly ostražití na cestu a na případné jedoucí auto. Jeden průvodce jde rychlým tempem za běžci, druhý hlídá konec skupiny. Děti by neměly lézt na vysokou lísku na křižovatce vlevo — opakovaně se stalo, že neuměly slézt dolů a pod lískou je ostrý plot.
2.8 CESTA ZPĚT NA NÁDRAŽÍ
Viz bod 2.4
2.9 PŘEDÁVÁNÍ DĚTÍ NA ŘEVNICKÉM NÁDRAŽÍ
Při předávání řevnických dětí jeden průvodce zůstává s řevnickými rodiči a předá jim děti, druhý se s ostatními dětmi přesunuje k nástupišti. Zde si děti mohou sednout na lavičku, jinak dodržují pravidla z bodu 2.3.
2.10 CESTA VLAKEM DO PRAHY
Viz bod 2.2 s tím rozdílem, že při cestě zpátky se nastupuje do poloviny soupravy, která bývá dvojitá. Jsou-li děti hodně zablácené — sedáme si na bundy, na sedadla je pokládáme vnitřní čistou stranou. Ideálně bychom měli mít s sebou lehký kus igelitu a sedačku přikrýt.
Opět platí, že je-li dlouhodobé zpoždění nebo výluka, je potřeba zkontaktovat komunikátora s rodiči, který se postará o informování těch, kteří přistupují po cestě či čekají v Řevnicích anebo komunikovat s rodiči situaci přes telefon sám (zvlášť, když je počet dětí zvladatelný).
2.11 PŘEDÁNÍ DĚTÍ NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ — ZAKONČENÍ DNE
Když vystoupíme s dětmi na Hlavním nádraží, je opět důležité si uvědomit, že dokud si rodiče nepřeberou své děti, máme za ně stále zodpovědnost. Je tedy dobré, aby jeden průvodce předával děti rodičům, zatímco druhý hlídal ty děti, jejichž rodiče ještě nedorazily. Děti nesmí chodit k eskalátorům (rodiče jim to často dovolí, ale my ne, stále platí naše pravidla).
Pokud některý z rodičů nedorazí do deseti minut po příjezdu vlaku, platí pokutu 100Kč, kterou dává
přímo na místě čekajícímu průvodci (s dítětem stačí, aby čekal jen jeden průvodce). Za každou další
započatou půlhodinu platí opožděný rodič dalších 100Kč.
3) PRAVIDLA V PRAXI – DALŠÍ SITUACE
3.1 ÚRAZ
Při úrazu jeden či dva průvodci pečují o zraněného, třetí automaticky přebírá kontrolu nad celou zbývající skupinou. Ostatní děti jsou na dohled, ale stranou. Musím mít vždy nabitý telefon, abych se mohl případně spojit s průvodci školy / školky, případně s rodiči.
Zraněné dítě doprovází vždy jen jeden průvodce, před jakoukoliv akcí (volání záchranky – číslo 155, či případného zásahu) musíme vždy neprodleně informovat rodiče. Výjimkou jsou zcela urgentní případy, kdy je přivolání lékařské pomoci životně důležité. Tehdy nejprve voláme záchranku, teprve potom rodiče. První pomoc voláme i v případě, pokud si nevíme v situaci rady, fungují nyní i jako psychologická podpora v krizové situaci a navíc tímto předáváme naší zodpovědnost do rukou odborníka, což je žádoucí.
Většinou děti převezou do nemocnice Motol. Buďme na to připraveni. Dítě nikdy neopouštíme, do sanitky nastupujeme s ním a zůstáváme v kontaktu s rodičem.
3.2 U OHNĚ, U VODY
K ohni i k vodě máme respekt (dobrý sluha, špatný pán). K ohni jsou děti vždy čelem, kolem ohně neběhají. Nenažhavují si v něm dřívka ani žádná dřeva z ohně nevytahují. U ohně je vždy přítomen jeden z průvodců. Při dohledu průvodce si může stavbu hranice a její zapálení zkusit některé z dětí. K ohni nepřibližujeme plastické materiály, snadno se seškvaří. Pokud je v týpí zakouřeno, pošleme děti ven, a pokusíme se rozdělat větší oheň. Oheň nerozděláváme mimo místa, kde je jasně znát, že se tam oheň rozdělává. Nezakládáme nová ohniště – leda po dohodě s radou a s hajným.
K řece se smí děti přiblížit jen v přítomnosti a pod dohledem průvodce. Když je deštivo, oblékneme dětem pláštěnky, které by měly mít s sebou. Kdo nemá holinky, nemůže do louží. Pokud se stane, že dítě promokne, je mu zima a není dostupné převlečení, rozděláme oheň, pokusíme se dítě prohřát. V případě mokrých bot funguje metoda „obalení nové suché ponožky do igelitu“, který pak od mokré boty izoluje. Studnu u srubu může spustit jen průvodce, děti by neměly být zmáčené, je dobré držet míru.
3.3 KLACKY A KAMENY
Klacek by měl být pro každého jen tak dlouhý, aby dokázal kontrolovat oba jeho konce. Jinak by ohrožoval ostatní. S klackem se nepereme, pokud se neuspořádá koordinovaný zápas, u kterého je přítomný průvodce. Klacky neházíme a neužíváme příliš špičatých klacků. Dlouhé klacky nesmí do vlaku z důvodu bezpečnosti. Kameny se nehází, opět jen koordinovaně. Nesbíráme rezavá stará železa ani příliš ostré předměty (sklo, hřeby, skoby, víčka plechovek apod.)
3.4 PRÁCE S NOŽEM, JINÝMI NÁSTROJI
3) PRAVIDLA V PRAXI – DALŠÍ SITUACE
3.1 ÚRAZ
Při úrazu jeden či dva průvodci pečují o zraněného, třetí automaticky přebírá kontrolu nad celou zbývající skupinou. Ostatní děti jsou na dohled, ale stranou. Musím mít vždy nabitý telefon, abych se mohl případně spojit s průvodci školy / školky, případně s rodiči.
Zraněné dítě doprovází vždy jen jeden průvodce, před jakoukoliv akcí (volání záchranky – číslo 155, či případného zásahu) musíme vždy neprodleně informovat rodiče. Výjimkou jsou zcela urgentní případy, kdy je přivolání lékařské pomoci životně důležité. Tehdy nejprve voláme záchranku, teprve potom rodiče. První pomoc voláme i v případě, pokud si nevíme v situaci rady, fungují nyní i jako psychologická podpora v krizové situaci a navíc tímto předáváme naší zodpovědnost do rukou odborníka, což je žádoucí.
Většinou děti převezou do nemocnice Motol. Buďme na to připraveni. Dítě nikdy neopouštíme, do sanitky nastupujeme s ním a zůstáváme v kontaktu s rodičem.
3.2 U OHNĚ, U VODY
K ohni i k vodě máme respekt (dobrý sluha, špatný pán). K ohni jsou děti vždy čelem, kolem ohně neběhají. Nenažhavují si v něm dřívka ani žádná dřeva z ohně nevytahují. U ohně je vždy přítomen jeden z průvodců. Při dohledu průvodce si může stavbu hranice a její zapálení zkusit některé z dětí. K ohni nepřibližujeme plastické materiály, snadno se seškvaří. Pokud je v týpí zakouřeno, pošleme děti ven, a pokusíme se rozdělat větší oheň. Oheň nerozděláváme mimo místa, kde je jasně znát, že se tam oheň rozdělává. Nezakládáme nová ohniště – leda po dohodě s radou a s hajným.
K řece se smí děti přiblížit jen v přítomnosti a pod dohledem průvodce. Když je deštivo, oblékneme dětem pláštěnky, které by měly mít s sebou. Kdo nemá holinky, nemůže do louží. Pokud se stane, že dítě promokne, je mu zima a není dostupné převlečení, rozděláme oheň, pokusíme se dítě prohřát. V případě mokrých bot funguje metoda „obalení nové suché ponožky do igelitu“, který pak od mokré boty izoluje. Studnu u srubu může spustit jen průvodce, děti by neměly být zmáčené, je dobré držet míru.
3.3 KLACKY A KAMENY
Klacek by měl být pro každého jen tak dlouhý, aby dokázal kontrolovat oba jeho konce. Jinak by ohrožoval ostatní. S klackem se nepereme, pokud se neuspořádá koordinovaný zápas, u kterého je přítomný průvodce. Klacky neházíme a neužíváme příliš špičatých klacků. Dlouhé klacky nesmí do vlaku z důvodu bezpečnosti. Kameny se nehází, opět jen koordinovaně. Nesbíráme rezavá stará železa ani příliš ostré předměty (sklo, hřeby, skoby, víčka plechovek apod.)
3.4 PRÁCE S NOŽEM, JINÝMI NÁSTROJI
Tato sekvence pravidel je zcela zásadní: Když chce dítě pracovat s nožem, musí se nejprve zeptat
průvodce, ohlásit to. Dítě si najde místo k sezení a materiál, na kterém chce pracovat. Usadí se. Nikdo
u něj nesmí stát blízko. Vytáhne nůž, má-li pojistku, zajistí a začne řezat (zpočátku je vždy kontrola
pohybu průvodcem, pak třeba i větší volnost). Vždy řeže směrem od sebe. Neořezává klacky příliš do
špičky. Když chce někam odejít, nejprve zandá a uklidí nůž, pak teprve jde. Ohlásí konec práce
s nožem a uklidí ho do batohu. Nůž může půjčit kamarádovi jen se svolením průvodce.
Pokud chce dítě zkusit řezat pilou či sekat sekyrou, či jiné činnosti, vždy je nutné dovolení a velice
přísný dohled průvodce. Toto jsou nejnebezpečnější činnosti. Kdyby se nějakým způsobem dítě
k takovému nástroji dostalo, průvodce mu ho vezme, případně mu vysvětlí proč je nebezpečné, aby
ho mělo samo bez dozoru, a pak mu při práci s nástrojem pomůže.
3.4 SPOR MEZI DĚTMI ČI SPOR S DÍTĚTEM; SPOR MEZI PRŮVODCI
Pokud se mezi sebou děti hádají, je dobré to sledovat a při eskalaci situace do sporu vstoupit. Začít se o problému s dětmi bavit — nejlepší je přistupovat k oběma nezaujatě, pokusit se o spravedlnost (hrajeme si na soudce). Otevřít oba přístupy, vysvětlit jak je asi možné, že si jeden myslí to a druhý ono a klidně dojít k závěru, že tak to prostě je a dál už to řešit nebudeme. Často je to lepší, než se pokusit prosadit pohled jednoho nad pohled toho druhého. Ale skutečně hodně záleží na situaci.
Pokud se průvodce setká s odporem dítěte při společné činnosti, pokusí se mu vysvětlit potřeby skupiny. Nikdy nesmí dítě traumatizovat. Pokud situaci nezvládá, předá dítě druhému průvodci a sám se vzdálí.
Mají-li vůči sobě průvodci zásadní výhrady, sejdou se na to mimo čas školky a pokusí se neshodu vyřešit až tehdy, případně kontaktují koordinátora průvodců. Během dne školy / školky je ale zcela zásadní pravidlo vzájemné podpory, je důležité se vzájemně psychicky nezatížit. To, jaký vztah panuje mezi průvodci, určuje významně bezpečnost celé skupiny. Jsou-li však vzájemné výhrady jen technického rázu (teď jsi měl udělat to a to, prosím udělej to příště), je možné je řešit ihned.
3.6 NESHODY S RODIČI
Nemáme prostor neshody řešit před dětmi na nádraží. Je úplně v pořádku říci po vašem pracovním čase rodiči slušně, že slyšíte jeho stížnost, dáváte tomu váhu, ale je potřeba tomu věnovat čas, který vy teď nemáte. Odkázat ho na koordinátoraprorodiče školy / školky, případně se obrátit na koordinátora pro průvodce s dotazem. Určitě nezůstávejte v řešení potíží sami – každá stížnost na kohokoliv z nás je záležitostí nás všech.
4) KONTAKTY
Koordinátor pro rodiče školky: Míša Formanová Koordinátor pro rodiče školy: Káča Kotková Koordinátor průvodců: Sebastián Janota
3.4 SPOR MEZI DĚTMI ČI SPOR S DÍTĚTEM; SPOR MEZI PRŮVODCI
Pokud se mezi sebou děti hádají, je dobré to sledovat a při eskalaci situace do sporu vstoupit. Začít se o problému s dětmi bavit — nejlepší je přistupovat k oběma nezaujatě, pokusit se o spravedlnost (hrajeme si na soudce). Otevřít oba přístupy, vysvětlit jak je asi možné, že si jeden myslí to a druhý ono a klidně dojít k závěru, že tak to prostě je a dál už to řešit nebudeme. Často je to lepší, než se pokusit prosadit pohled jednoho nad pohled toho druhého. Ale skutečně hodně záleží na situaci.
Pokud se průvodce setká s odporem dítěte při společné činnosti, pokusí se mu vysvětlit potřeby skupiny. Nikdy nesmí dítě traumatizovat. Pokud situaci nezvládá, předá dítě druhému průvodci a sám se vzdálí.
Mají-li vůči sobě průvodci zásadní výhrady, sejdou se na to mimo čas školky a pokusí se neshodu vyřešit až tehdy, případně kontaktují koordinátora průvodců. Během dne školy / školky je ale zcela zásadní pravidlo vzájemné podpory, je důležité se vzájemně psychicky nezatížit. To, jaký vztah panuje mezi průvodci, určuje významně bezpečnost celé skupiny. Jsou-li však vzájemné výhrady jen technického rázu (teď jsi měl udělat to a to, prosím udělej to příště), je možné je řešit ihned.
3.6 NESHODY S RODIČI
Nemáme prostor neshody řešit před dětmi na nádraží. Je úplně v pořádku říci po vašem pracovním čase rodiči slušně, že slyšíte jeho stížnost, dáváte tomu váhu, ale je potřeba tomu věnovat čas, který vy teď nemáte. Odkázat ho na koordinátoraprorodiče školy / školky, případně se obrátit na koordinátora pro průvodce s dotazem. Určitě nezůstávejte v řešení potíží sami – každá stížnost na kohokoliv z nás je záležitostí nás všech.
4) KONTAKTY
Koordinátor pro rodiče školky: Míša Formanová Koordinátor pro rodiče školy: Káča Kotková Koordinátor průvodců: Sebastián Janota
PRAVIDLA PRO PRŮVODCE LESNÍ ŠKOLY ZEMĚ
Platná jako nadstavba Všeobecných pravidel pro průvodce ZeMě
1) OBECNÁ PRAVIDLA
Průvodce doplňuje docházku dětí - nástěnka v kuchyňce. Z každého dne ve škole je třeba pořídit zápis a poslat do týdenních zpráv rodičům - časem vložit na web do kroniky. Píše vždy aspoň jeden z průvodců, podle dohody - mělo by se to střídat. Do pátku je třeba poslat koordinátorovi týdenních zpráv (Janka / Káča) plán na příští týden. Pokud vznikne nápad na nějaký neplánovaný výlet, dát vědět Káče - koordinátorce školy, která oznámí rodičům. Případně to lze oznámit rodičům sám (změny odjezdu, místa srazu apod.).
Průvodce dbá na dodržování rituálů, které pomáhají orientovat se v čase a dávat rámec školnímu dni. Rity jsou společnými pilíři, které drží celou stavbu.
Při práci ve skupině mluví vždy jen jeden.
2) PRAVIDLA V PRAXI – PROJEKTY VE ŠKOLE A VÝUKOVÁ NÁPLŇ DNE
Ráno se děti seznámí s projektem / projekty, které přináší průvodci (již vědí nástin předem z týdenních zpráv) a rozhodnou se, kterých projektů se zúčastní. Tímto rozhodnutím dávají souhlas s respektováním daného projektu.
Jsou-li unavené či jinak v nepohodě, řeknou to průvodci, který se snaží vyhodnotit situaci a buď navrhnout dítěti setrvat, jiný program, či odpočinek.
Pokud někdo ruší, je poslán pryč z prostoru, kde projekt probíhá. Druhý průvodce, pokud zrovna nevede jiný projekt, se mu snaží věnovat a případně mu určí jinou práci.
2.1 (RANNÍ) KRUH
Řešíme na něm, co je aktuální, hlavně emoce a konflikty mezi dětmi, návrhy průvodců i dětí. Děti dostávají příležitost se vyjádřit, být vyslyšeny a snažíme se vždy dojít ke smíru nebo konsenzu. Je dobré, když dospějeme i k sebehodnocení v dané situaci.
2.2 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ
Kruh či individuální podpora.
Děti by měly cítit, že se kdykoli na průvodce můžou obrátit o emocionální podporu, radu a pomoc. Průvodce vycítí, kdy je třeba nějaký konflikt řešit s dítětem v intimitě.
Vyvztekávací místo
To si navrhly děti samotné. Každý bude mít své místo, kam může jít, aby se uklidnil. Když jde dítě na toto místo, oznámí to průvodci a ostatní berou na vědomí, že chce být samo.
Pokud má problém vlastní dítě jednoho z průvodců, řeší to s ním ten druhý, protože je těžké v tuto chvíli mít dvojitou roli rodiče a zároveň průvodce.
Platná jako nadstavba Všeobecných pravidel pro průvodce ZeMě
1) OBECNÁ PRAVIDLA
Průvodce doplňuje docházku dětí - nástěnka v kuchyňce. Z každého dne ve škole je třeba pořídit zápis a poslat do týdenních zpráv rodičům - časem vložit na web do kroniky. Píše vždy aspoň jeden z průvodců, podle dohody - mělo by se to střídat. Do pátku je třeba poslat koordinátorovi týdenních zpráv (Janka / Káča) plán na příští týden. Pokud vznikne nápad na nějaký neplánovaný výlet, dát vědět Káče - koordinátorce školy, která oznámí rodičům. Případně to lze oznámit rodičům sám (změny odjezdu, místa srazu apod.).
Průvodce dbá na dodržování rituálů, které pomáhají orientovat se v čase a dávat rámec školnímu dni. Rity jsou společnými pilíři, které drží celou stavbu.
Při práci ve skupině mluví vždy jen jeden.
2) PRAVIDLA V PRAXI – PROJEKTY VE ŠKOLE A VÝUKOVÁ NÁPLŇ DNE
Ráno se děti seznámí s projektem / projekty, které přináší průvodci (již vědí nástin předem z týdenních zpráv) a rozhodnou se, kterých projektů se zúčastní. Tímto rozhodnutím dávají souhlas s respektováním daného projektu.
Jsou-li unavené či jinak v nepohodě, řeknou to průvodci, který se snaží vyhodnotit situaci a buď navrhnout dítěti setrvat, jiný program, či odpočinek.
Pokud někdo ruší, je poslán pryč z prostoru, kde projekt probíhá. Druhý průvodce, pokud zrovna nevede jiný projekt, se mu snaží věnovat a případně mu určí jinou práci.
2.1 (RANNÍ) KRUH
Řešíme na něm, co je aktuální, hlavně emoce a konflikty mezi dětmi, návrhy průvodců i dětí. Děti dostávají příležitost se vyjádřit, být vyslyšeny a snažíme se vždy dojít ke smíru nebo konsenzu. Je dobré, když dospějeme i k sebehodnocení v dané situaci.
2.2 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ
Kruh či individuální podpora.
Děti by měly cítit, že se kdykoli na průvodce můžou obrátit o emocionální podporu, radu a pomoc. Průvodce vycítí, kdy je třeba nějaký konflikt řešit s dítětem v intimitě.
Vyvztekávací místo
To si navrhly děti samotné. Každý bude mít své místo, kam může jít, aby se uklidnil. Když jde dítě na toto místo, oznámí to průvodci a ostatní berou na vědomí, že chce být samo.
Pokud má problém vlastní dítě jednoho z průvodců, řeší to s ním ten druhý, protože je těžké v tuto chvíli mít dvojitou roli rodiče a zároveň průvodce.
2.3 RYTMUS AKTIVIT A ODPOČINKU
Průvodce dbá na plynutí výuky, vyciťuje, kdy je potřeba udělat přestávku mezi činnostmi, snaží se s
činnostmi měnit i prostor, kde se odehrávají (nádech / výdech, řízená / volná činnost, práce v kruhu
/ práce ve skupinkách / individuální práce, mentální / fyzická činnost).
Pití
Při každé zastávce a přestávce mezi činnostmi vybízí průvodce děti, aby se napily - jednak si tím doplňují tekutiny a předchází se vyčerpání, jednak jim to pomáhá vstřebávat informace.
Svačina
Většinou když se přijde na srub, pokud byla cesta delší, nebo po rozcvičce či ranním kruhu, nebo pokud je cesta dlouhá ještě předtím, než se na srub dojde. Pokud se jí ve třídě, je třeba, aby na stole nebylo nic než termoska s pitím a jídlo. Po svačině se veškeré jídlo uklidí do baťůžku a zbytky se vyhodí do koše.
2.4 ÚKLID
Třídíme odpad, jsme v tom důslední a vedeme k tomu i děti.
stoly
Při práci s knížkami a se sešity jsou stoly uklizené, je zde jen pití. Po stolech se neleze a nechodí, pouze pokud je to nezbytně nutné (např. nemožnost stůl obejít).
Každý má své vlastní psací náčiní a pomůcky. Pokud si někdo chce půjčit školní společné, zeptá se průvodce a ten pak důsledně vyžaduje vrácení na místo v původním stavu.
Před odchodem ze třídy nebo po skončení práce děti uklidí svůj pracovní prostor, odpadky odnesou do koše. Vždy dvě děti mají službu na úklid po dobu jednoho týdne - zametení a úklid pomůcek, které používali všichni, šatnička (momentálně neaktivní - obnovit).
2.5 ZÁPISY
Je nesmírně důležité, aby si děti vedly záznamy pokud možno ze všech aktivit, kterými se následně prezentují při přezkoušení. Děti by měly nosit sešit nebo záznamovou knihu případně desky na ukládání jednotlivých listů. Průvodci je každý den vyžadují. Pokud dítě nemá, kam si svůj záznam, třeba trojrozměrný nebo nadměrně veliký nebo křehký, uložit, zakládá průvodce do fochu či krabice - každé dítě má svou.
2.6 BEZPEČNOST
Při cestě se školkou je třeba naprosto respektovat všechna pravidla školky. Za každých okolností chodí děti po silnici všechny na jedné straně, na méně frekventovaných místech se na jednu stranu shromáždí, když se blíží auto (v Úvoze, Tyršova apod.).
Školní děti, pokud nejsou dohromady se školkou, nemusí chodit ve dvojicích, ale drží se pohromadě a v klidu.
Dále platí všechna pravidla platná pro školku.
2.7 DŘÍVĚJŠÍ ODCHOD DĚTÍ
Mnoho dětí má různé dny v odpoledních hodinách kroužky a odchází dřív než zbytek skupiny. Průvodce musí vědět, kdo odchází na který kroužek v kolik hodin a poslat je včas.
Pití
Při každé zastávce a přestávce mezi činnostmi vybízí průvodce děti, aby se napily - jednak si tím doplňují tekutiny a předchází se vyčerpání, jednak jim to pomáhá vstřebávat informace.
Svačina
Většinou když se přijde na srub, pokud byla cesta delší, nebo po rozcvičce či ranním kruhu, nebo pokud je cesta dlouhá ještě předtím, než se na srub dojde. Pokud se jí ve třídě, je třeba, aby na stole nebylo nic než termoska s pitím a jídlo. Po svačině se veškeré jídlo uklidí do baťůžku a zbytky se vyhodí do koše.
2.4 ÚKLID
Třídíme odpad, jsme v tom důslední a vedeme k tomu i děti.
stoly
Při práci s knížkami a se sešity jsou stoly uklizené, je zde jen pití. Po stolech se neleze a nechodí, pouze pokud je to nezbytně nutné (např. nemožnost stůl obejít).
Každý má své vlastní psací náčiní a pomůcky. Pokud si někdo chce půjčit školní společné, zeptá se průvodce a ten pak důsledně vyžaduje vrácení na místo v původním stavu.
Před odchodem ze třídy nebo po skončení práce děti uklidí svůj pracovní prostor, odpadky odnesou do koše. Vždy dvě děti mají službu na úklid po dobu jednoho týdne - zametení a úklid pomůcek, které používali všichni, šatnička (momentálně neaktivní - obnovit).
2.5 ZÁPISY
Je nesmírně důležité, aby si děti vedly záznamy pokud možno ze všech aktivit, kterými se následně prezentují při přezkoušení. Děti by měly nosit sešit nebo záznamovou knihu případně desky na ukládání jednotlivých listů. Průvodci je každý den vyžadují. Pokud dítě nemá, kam si svůj záznam, třeba trojrozměrný nebo nadměrně veliký nebo křehký, uložit, zakládá průvodce do fochu či krabice - každé dítě má svou.
2.6 BEZPEČNOST
Při cestě se školkou je třeba naprosto respektovat všechna pravidla školky. Za každých okolností chodí děti po silnici všechny na jedné straně, na méně frekventovaných místech se na jednu stranu shromáždí, když se blíží auto (v Úvoze, Tyršova apod.).
Školní děti, pokud nejsou dohromady se školkou, nemusí chodit ve dvojicích, ale drží se pohromadě a v klidu.
Dále platí všechna pravidla platná pro školku.
2.7 DŘÍVĚJŠÍ ODCHOD DĚTÍ
Mnoho dětí má různé dny v odpoledních hodinách kroužky a odchází dřív než zbytek skupiny. Průvodce musí vědět, kdo odchází na který kroužek v kolik hodin a poslat je včas.
Žádné komentáře:
Okomentovat